Potravinářský průmysl v době koronavirové

Potravinářský průmysl zasáhl kvůli pandemii koronaviru drtivý úder. Po celém světě můžeme vidět narůstající případy problémů v potravinářství spojených s koronavirovou krizí. Jednotlivé řetězce a producenty pojí strach o plýtvání a nevyužití nadbytečných potravin. To je spojeno s uzavřením většiny restaurací, nebo s omezením provozu větších firem. Podívejme se na největší změny a nedostatky.

Zavření kaváren a cukráren mělo velký dopad na produkci mléka. Jeden z největších celosvětových producentů, Dairy Farmers of America, předpokládá, že jednotliví farmáři vyhodí až 14 milionů litrů mléka každý den, jelikož není kam ho dovážet. Stejný problém potkal i farmáře ve Velké Británii, kteří předpokládají týdenní ztrátu 5 milionů litrů, a žádají proto vládu o pomoc. Jednotlivým farmám tak hrozí závažné ekonomické problémy.

Celosvětové karanténní opatření mají vedle mléka dopad i na všechny oblasti zemědělství. New York Times přišel před nedávnem s reportáží o producentech, kteří musí zlikvidovat každý týden až 750 000 nevylíhnutých vajíček. Důvod je prostý, poptávka je menší. Problém se netýká pouze vyspělých zemí. V Indii byly nuceni zbavit se velké části první vlny čajové úrody.

S přetrvávající karanténou se mění i naše návyky v nakupování. Ve Velké Británii byl zaznamenán obrovský nárůst poptávky po mouce. Což poměrně jasně koresponduje se zvýšenou potřebou domácího vaření. Francouzští obchodníci dále sledují nárůst v odbytu organických a bio výrobků. To může souviset s uzavřením velkých řetězců a s přesunutím jejich zákazníků do menších obchodů.

I přesto, že dochází ke zvýšení odbytu některých potravin, velká část zásob zůstává nevyužita. To se může týkat např. i piva. Problém s jeho trvanlivostí řeší hlavně v Anglii. Zavření hospod a barů, kterému se země tak dlouho bránila, znamená znehodnocení tisíců nepoužitých sudů. Podobnou situaci jsme mohli sledovat i v České republice, kdy se řada pivovarů uchýlila ke změně produkce a minipivovary začaly nabízet své pivo více v plastových lahvích.

Poslední z řady problémů se týká nedostatku pracovníků. Zemědělství řady zemí je závislé na sezónních zahraničních pracovnících. Těch je najednou značný nedostatek. V Německu se proto uchýlila k výjimkám při vstupu cizinců na území země a dovolují překročit hranice polským a rumunským zaměstnancům při sběru některých plodin.

Negativní změny doplňuje i pár pozitivních. V Americe např. došlo k obrovskému navýšení poptávky po ovocných šťávách. Větší poptávka je vítanou zprávou pro pěstitele z Jižní Ameriky. Vzniká i řada iniciativ, které by mohly pomoct v jednotlivých odvětvích. V Česku je dobře známá např. Zachraň hospodu, která nabízí pomoc uzavřeným podnikům. Krize nabízí i prostor pro neznámé hrdiny. Jeden takový před několika dny anonymně přispěl 200 000 dolarů restauracím v městečku Asheville v Severní Karolíně. Nadbytek zásob řeší částečně někteří kuchaři, kteří si do svých restaurací i přesto přebytky kupují. V New Yorku tak vznikl program ResourceED, který využívá nadbytečné potraviny k tvorbě organických balíčků a přeprodává je konečnému zákazníkovi.

Petr Kašík

V jedoduchosti je krása. Popularizace vědy. Sport. Knihy. Naivní tramp. Univerzita Karlova, Molekulární biologie

Související články

Back to top button
Close
Close