Start-up H2 Clipper přichází s vodíkovou vzducholodí

V posledních letech se stále více prosazuje vodík jako alternativa k fosilním palivům. Hlavním důvodem tohoto kroku je především tlak na co nejnižší uhlíkovou stopu. Podle expertů jeho největší nasazení přijde v městské hromadné dopravě. Následovat by pak měla jak silniční, tak i lodní doprava. Ta se totiž největším dílem podílí na produkci emisí. Alternativou, a možná i konkurencí, by se v blízké době mohl stát projekt vzducholodi kalifornského start-upu H2 Clipper.

V hlavní roli vodík a elektřina

Dle předběžných výpočtů by tato ekologická forma mezikontinentální dopravy měla být mnohem rychlejší než ta lodní a zároveň disponovat desetinásobkem užitečného zatížení oproti letecké dopravě. Zároveň i náklady na přepravu by měly být mnohem nižší.

Podle plánů by nosným plynem měl být vodík, jehož cena je minimální oproti ceně hélia a navíc nabízí i lepší vztlak. Únosnost vzducholodi by se měla pohybovat kolem 150 tun. Maximální rychlost by potom měla dosahovat až 282 km/h. Pohon bude plně elektrický a energie bude získávána z fotovoltaických panelů, umístěných na vrchní straně vzducholodi. Díky kterým, by mohl být vyráběn i vodík.

Obrovská výhoda je také možnost vertikálního vzletu a přistání. Loď tak nepotřebuje delší vzletovou plochu a může přepravovat přímo od výrobce do distribučního centra. Dalším bonusem jsou již zmíněné náklady. Ty se zatím zdají být vyšší než náklady na lodní dopravu, ale ke snížení by mělo dojít na konci přepravního procesu. Navíc kvůli tlaku na nižší emise se bude lodní doprava velmi pravděpodobně zdražovat.

Legislativa je zatím překážkou

Vodík je v současnosti jako nosný plyn zakázán. Je to kvůli jeho hořlavému charakteru, který způsobil během 20. století několik vážných havárií. Je ale nutno dodat, že v té době nebyl kladen takový důraz na bezpečnost než je tomu nyní. Cestou k novelizaci by mohlo být představení funkčního prototypu.

Vypadá to však, že H2 Clipper se touto cestou hodlá vydat. Představa levné dopravy s téměř neomezeným doletem a minimálními emisemi se velmi lákává. Firma navíc plánuje v budoucnu zavést i autonomní řízení.

V tuto chvíli se počítá se začátkem prací v roce 2022 a uvedení do provozu pak v roce 2026. S tím, že v roce 2024 by měl být hotov funkční prototyp.