Energetika a těžba

Pohyblivá plovoucí jaderná elektrárna

Po roce 2021, který se nesl ve jménu velkého technologického posunu, přichází postupně ke slovu opět jaderná energie. Mnoho odborníků se shoduje, že je čas začít s inovacemi v této oblasti. Důvodem je hlavně důraz na snižování uhlíkové stopy.

Myšlenka plovoucích jaderných reaktorů se zdá být poměrně jednoduchá a velmi praktická. Energie může být vyráběna v odlehlých místech nebo může být zdroj krátkodobě přesunut tam, kde je ho zrovna zapotřebí. To můžou být třeba živelné katastrofy.

Komplikované řešení

Myšlenka se zdá být jednoduchá, realizace je bohužel naopak velmi komplikovaná. Složitá je jak konstrukce lodi, tak samotného reaktoru.

Již v minulosti však jaderná plavidla fungovala. První byla v 50. letech americká jaderná ponorka USS Nautilus. Jaderná elektrárna jako taková byla na na americké lodi Sturgis v 60. letech. Ta nesla reaktor MH-1A. Palivem byl slabě obohacený uran s 4-7 procenty izotopu uranu 235. Loď neměla ani vlastní motory, protože po většinu času měla být zakotvená a k převozu sloužil remorkér.

Vývoj započal v roce 1961 a samotná výstavba o 2 roky později na základně ve Fort Belvoir. Elektrárna od začátku do konce roku 1967 fungovala v testovacím režimu, kdy dodávala elektrickou energii právě své mateřské základně. Poté byla na dalších 7 let přesunuta do oblasti Panamského průplavu. Cílem bylo udržet optimální hospodaření s vodou, kdy jí bylo méně. Během provozu došlo 5x k výměně paliva.

Konec bohužel nebyl šťastný. Provoz reaktoru byl příliš nákladný. Na pevnině navíc vyrostly dostatečné zdroje energie a reaktor MH-1A už nebyl potřebný. Rokem 1976 byl jeho provoz ukončen. Po převozu zpět do USA proběhla dekontaminace, která byla dokončena v roce 2018.

Ruský reaktor Akademik

V roce 2019 však s obdobnou myšlenkou přichází na scénu ruský plovoucí reaktor Akademik Lomonosov. Ten byl navržen, aby odolal zemětřesení o síle 10 stupňů Richterovy škály, vlně tsunami nebo pád letadla. Oficiálně se tak stal 11. ruskou jadernou elektrárnou.

Výhodou je 12 letý palivový cyklus. Protože je loď velmi rozměrná, nedokáže se sama pohybovat. Nakonec jen doplním, že na lodi jsou umístěny dva jaderné reaktory KLT-40C o celkovém výkonu 70 MWe.

Pavel Šorf

Recent Posts

Brýle ze Singapuru, které se nemlží a samy se čistí

Mnoho lidí, kteří nosí brýle již jistě mnohokrát zažili, že se jim zamlžili. A nemusí…

2 roky ago

Autonomní vozítka nahradí kurýry

Česká společnost BringAuto představila autonomní vozítka, která by měla nahradit práci klasických kurýrů. Podle šéfky…

2 roky ago

Nové kamery s umělou inteligencí společnosti i-PRO EMEA

Moderní zabezpečení všeho druhu si žádá to nejlepší vybavení. To se snaží nabídnout i firma…

2 roky ago

Chytré řízení zásob je budoucností průmyslových společností

Čím se firma Bossard zabývá a jaká je její oblast působnosti? Společnost Bossard CZ s.r.o.…

2 roky ago

E.ON přichází s jeho první ultra rychlou dobíjecí stanicí

Společnost E.ON otevřela u Lovosic svůj první dobíjecí hub v Česku. V následujících letech by…

2 roky ago

S.A.W.E.R. – výrobník vody ze vzduchu

Velký úspěch na uznání sklidil vynález českých výzkumníků na výrobu pitné a užitkové vody ze…

2 roky ago