Americká armáda vyvíjí technologii, která čte myšlenky vojáků

Mohli by si vojáci v budoucnosti navzájem číst myšlenky? S tímto nápadem přišla americká armáda, která začala vyvíjet technologii, která by měla jednotkám sloužit k tiché „telepatické“ komunikaci a zlepšit tak práci v terénu.

Předpokladem pro vývoj takového zařízení bylo oddělení mozkových signálů, souvisejících s akcí od ostatních „nepotřebných“. Výzkumný tým tyto signály identifikoval a technologii soustředil pouze na ně. „Naší snahou nebylo signály pouze změřit, ale i interpretovat jejich význam,“ řekl Hamid Krim z Army Research Office (ARO).

Tato instituce byla založena v roce 1951 a zaměstnává 100 výzkumných pracovníků, kteří ve spolupráci s více než 250 univerzitách po celé zemi doslova krotí nejnovější vědecké objevy ve prospěch amerického vojenství. Dlouhodobě usiluje zejména o zefektivnění práce vojáků pomocí umělé inteligence.

Vyvíjená technologie by tak například vypozorovala první signály mozku o únavě a dala vojákovi vědět, kdy si dát pauzu. Dalším možným využitím je tichá komunikace, která by nevyžadovala slova, ale pouze myšlenky. Dosáhnout takové úrovně by ovšem pro neurovědce z ARO znamenalo interpretovat skutečně velké množství mozkových signálů. „To, že můžete číst co chcete, ještě neznamená, že rozumíte významu jednotlivých slov,“ objasňuje majoritní problém vývoje zařízení Krim. „Naším dalším krokem bude tomuto obrovskému souboru mozkových signálů porozumět.“

Army Research Office se zavázala, že do projektu v příštích pěti letech investuje 6,25 milionu dolarů. Na nasazení telepatických kyborgů v boji si tedy ještě zřejmě pár let počkáme. Zajímavostí je, že tato technologie není první inovací, která ve vojenství hodlá aplikovat čtení myšlenek. Již před rokem jsme se dozvěděli, že Pentagon usiluje o výrobu zařízení, které by vojákům umožnilo ovládat bitevní drony pomocí mysli. Projekt tehdy spustil vlnu zájmu, ale i nevole. Objevila se například otázka, jak se dron zachová, když vojáka napadne „nesprávná“ myšlenka.

Využití podobných postupů samozřejmě není směřováno pouze do vojenského průmyslu. Na analogickém principu by mohly fungovat i exoskeletony pro hendikepované osoby s chybějícími končetinami. Pokud tyto projekty potká stejný osud jako všechny technologie, které si před použitím v civilním světě prošly vojenskou předehrou (jako například kdysi GPS), můžeme očekávat, že za několik let možná zasáhnou i do našich životů.

Zdroj: The Byte, C4ISRNET, ARO, zdroj titulní fotografie: Specna Arms, Unsplash.

Lukáš Kekrt

Populizátor vědy, ultramaratonec a naivní tramp, mikrobiologie, Karlova Univerzita

Související články

Back to top button
Close
Close