Průmyslové odvětví dneška a výzvy v podobě cirkulární ekonomiky

Zatímco se ekonomika začíná vzpamatovávat z těžké rány, kterou mu zasadila koronovirová pandemie, stále častěji se mluví v souvislosti s COVID-19 o ochraně klimatu. Již dnes čelí průmysl dopadům na životní prostředí v podobě nedostatku zdrojů či vody. Jedním ze směrů, který nabízí řešení i velkým průmyslovým podnikům, je cirkulární model fungování. Ten kombinuje ekonomický růst s ochranou životního prostředí.

Cirkulární ekonomika je poměrně nová disciplína, i když její principy jsou známé od nepaměti. Domorodí obyvatelé už před tisíci lety vyvinuli udržitelné systémy práce o obživy. Průmyslová revoluce však přinesla zlom, a společnost začala fungovat v lineární ekonomice, kdy na začátku je vytěžená surovina a na konci odpad.

Je ale možný neomezený růst s omezenými komoditami? Pokud budeme čerpat zdroje na současné úrovni, tak už kolem roku 2050 nastane zásadní problém s některými komoditami. V letech 1977 až 2017 se zkrátila doba vyčerpání, tzv. ročního přídělu zdrojů o 91 dní; příděl surovin byl vyčerpán 2. srpna. Ve vyspělých zemích, kde stále převládá spíše extenzivní hospodaření se surovinami, jako jsou USA, Kanada nebo Austrálie, došlo k vyčerpání limitu již v březnu. S ohledem na značný podíl těžké výroby náročné na zdroje a na vysoký stupeň industrializace, Česká republika vyčerpala svůj podíl k 28. dubnu[x1] .

Druhým problémem, kterému průmysl čelí, je globální oteplování. Jak zpomalit nebo zastavit klimatickou krizi? Čekají nás změny, které bude muset provézt mnoho odvětví. První na řadě jsou uhelné elektrárny, které patří mezi největší znečišťovatele ovzduší. K uzavření uhelných elektráren již přistoupilo 8 států Evropy.

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí se očekává, že do roku 2050 bude světová letecká a vodní doprava dohromady produkovat téměř 40 % emisí oxidu uhličitého na světě. To ještě před světovou pandemií potvrdila i Evropské federace pro dopravu a životní prostředí. Z jejich dat vyplývá, že letecký dopravce Ryanair se již podruhé (2018, 2019) dostal mezi deset největších znečišťovatelů ovzduší v Evropě.

Cirkulární ekonomika se dívá na produkty a služby bez negativního dopadu na životní prostředí a v životních cyklech – od ekodesignu výrobku až po odpad, který se znovu může stát zdrojem. Jak to vypadá v praxi? K uhlíkové neutralitě do roku 2030 směřuje Letiště Praha, které je od roku 2009 zapojeno do nezávislého hodnocení snižování uhlíkové stopy pod iniciativou Airport Carbon Accreditation (ACA). Renault snížil spotřebu energie a vody o 85 % tím, že místo výroby nových automobilových dílů začal používat a opravovat staré díly. I přes tyto úspory společnost svým klientům nabídla produkt stejné kvality, ale o 30-50% levnější. Firma ERC-Tech a Skanska ČR/SR představila v loňském roce nový výrobek Rebeton, který nahrazuje štěrk v betonu stavební sutí. Jedná se o beton z recyklovaných materiálů, který přináší jak úsporu vstupních nákladů, tak větší ohleduplnost k životnímu prostředí. Suť totiž v Česku představuje zhruba polovinu veškerého vyprodukovaného odpadu.

Podporu lidem, firmám a regionům, které chtějí přejít na udržitelnou ekonomiku, nabízí Evropská unie „zeleným“ balíčkem opatření. Zelená dohoda pro Evropu v rámci akčního plánu počítá s investicemi do ekologických technologií, inovacemi v průmyslu a odklonem od fosilních zdrojů energie. Pomoc lidem, firmám i obcím s odpadem nabízí společnost Cyrkl zdrojová platforma prostřednictvím digitálního odpadového tržiště. V České republice se zástupci ministerstev a klíčový aktéři chystají podepsat Dokument Green Deal Memorandum: Cirkulární zadávání veřejných zakázek. „Každý z účastníků Memoranda se zaváže k realizaci alespoň jednoho pilotního projektu s prvky cirkulárního zadávání a vzájemnému předávání zkušeností s ostatními účastníky na společných workshopech a seminářích. Zadavatelé i dodavatelé pak vyhodnotí podmínky možného pokračování spolupráce po skončení pilotního projektu. Dalším rozměrem je o výzvách a výsledcích celého projektu informovat širokou i odbornou veřejnost a nastavit tak trend preference kvality a dalších aspektů udržitelnosti nad cenou.“ říká Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky, jednoho z iniciátorů Memoranda Green Deal

Zdroj: Autorský článek

Foto: https://incien.org/


 [x1]Poznámka: Zdeněk HORSÁK. Koncept oběhového hospodářství (ObH), úvod do studia. Praha: Kurz celoživotního vzdělávání Oběhové hospodářství. 7. 9. 2018. Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button
Close
Close