Mise DATR vyzkouší obranu Země před vesmírnými tělesy

Existuje mnoho katastrofických filmů, které se věnují problematice, kde se Země srazí s některým z vesmírných těles. To by mohlo způsobit obrovskou škodu a v nejhorším případě by nás mohl potkat stejný osud jako dinosaury. Vědci z NASA tedy ve středu 7:21 SEČ vypustili první zkušební sondu a budou sledovat, jak je schopna ovlivnit dráhu vesmírných těles. Nosným zařízením je raketa Falcon9 společnosti SpaceX a k cíli by měla dorazit na podzim příštího roku. Start proběhl z Vandenbergovy základny v Kalifornii.

Mise nese název DART. Pod touto zkratkou se skrývá Double Asteroid Redirection Test, tedy v překladu zkouška přesměrování dvojplanetky. Cílem je totiž binární systém dvojplanetky Didymos, a konkrétně její měsíc Dimorphos. Samotný náraz by měl být rychlostí 6,6 m/s. Není zde tedy využita žádná trhavina, ale pouze kinetická energie střely. Ta je i bezpečnější, protože nálož může roztříštit asteroid na mnoho kusů, které by mohly následně narazit do Země. Vědci předpokládají, že by se těleso o průměru 160 metrů mělo vychýlit ze své trajektorie a tím ovlivnit i polohu samotného velkého Didymosu. Tyto planetky/asteroidy nejsou pro Zemi nebezpečné, ale slouží pouze jako testovací objekty.

Sledování ze Země i z vesmíru

Vědci budou celou misi pozorovat především pomocí teleskopů ze Země, ale cenné údaje jim jistě přinesou i údaje z italského satelitu LICIA. Ten odstartuje spolu s raketou Falcon9, ale s dostatečným předstihem se oddělí a bude akci dokumentovat.

V roce 2023 nebo 2024 by měla Evropská kosmická agentura spustit projekt Hera, během něhož by měla vypustit dva satelity, které budou objekty zkoumat a pravděpodobně na nich i přistanou. Za zmínku stojí i to, že na jednom z nich, pod názvem APEX, pracují i čeští odborníci.

Vesmírná obrana naší planety se skládá ze dvou fází. V té první vědci monitorují trajektorie co nejvíce vesmírných těles a porovnávají je se zemskou trajektorii mnoho let dopředu.

Současně jde zhruba o 27 000 těles z nichž 10 000 je větších než 140 m. Takový asteroid by mohl způsobit značné regionální škody. Vědci nyní nepozorují žádný rozměrnější objekt, který by se měl v budoucnu srazit se Zemí. Kdyby to tak bylo, přišla by na řadu druhá fáze a rozvaha nad tím, jaké technické řešení použít pro změnu trajektorie tělesa tak, aby se nesrazilo se Zemí.