Pohyblivá plovoucí jaderná elektrárna

Po roce 2021, který se nesl ve jménu velkého technologického posunu, přichází postupně ke slovu opět jaderná energie. Mnoho odborníků se shoduje, že je čas začít s inovacemi v této oblasti. Důvodem je hlavně důraz na snižování uhlíkové stopy.

Myšlenka plovoucích jaderných reaktorů se zdá být poměrně jednoduchá a velmi praktická. Energie může být vyráběna v odlehlých místech nebo může být zdroj krátkodobě přesunut tam, kde je ho zrovna zapotřebí. To můžou být třeba živelné katastrofy.

Komplikované řešení

Myšlenka se zdá být jednoduchá, realizace je bohužel naopak velmi komplikovaná. Složitá je jak konstrukce lodi, tak samotného reaktoru.

Již v minulosti však jaderná plavidla fungovala. První byla v 50. letech americká jaderná ponorka USS Nautilus. Jaderná elektrárna jako taková byla na na americké lodi Sturgis v 60. letech. Ta nesla reaktor MH-1A. Palivem byl slabě obohacený uran s 4-7 procenty izotopu uranu 235. Loď neměla ani vlastní motory, protože po většinu času měla být zakotvená a k převozu sloužil remorkér.

Vývoj započal v roce 1961 a samotná výstavba o 2 roky později na základně ve Fort Belvoir. Elektrárna od začátku do konce roku 1967 fungovala v testovacím režimu, kdy dodávala elektrickou energii právě své mateřské základně. Poté byla na dalších 7 let přesunuta do oblasti Panamského průplavu. Cílem bylo udržet optimální hospodaření s vodou, kdy jí bylo méně. Během provozu došlo 5x k výměně paliva.

Konec bohužel nebyl šťastný. Provoz reaktoru byl příliš nákladný. Na pevnině navíc vyrostly dostatečné zdroje energie a reaktor MH-1A už nebyl potřebný. Rokem 1976 byl jeho provoz ukončen. Po převozu zpět do USA proběhla dekontaminace, která byla dokončena v roce 2018.

Ruský reaktor Akademik

V roce 2019 však s obdobnou myšlenkou přichází na scénu ruský plovoucí reaktor Akademik Lomonosov. Ten byl navržen, aby odolal zemětřesení o síle 10 stupňů Richterovy škály, vlně tsunami nebo pád letadla. Oficiálně se tak stal 11. ruskou jadernou elektrárnou.

Výhodou je 12 letý palivový cyklus. Protože je loď velmi rozměrná, nedokáže se sama pohybovat. Nakonec jen doplním, že na lodi jsou umístěny dva jaderné reaktory KLT-40C o celkovém výkonu 70 MWe.

Source
technickytydenik.cz
Tags

Související články

Back to top button
Close
Close