Koronavirová krize ovlivňuje produkci ropy

Logický dopad má krize způsobená koronavirovou pandemií na ropný průmysl. Vlivem nejrůznějších omezení, kde největší roli hraje zastavení letecké dopravy téměř po celém světě, se poprvé v historii dostaly ceny ropy do záporných hodnot. Ropné společnosti zastavují produkci a některé z nich musí likvidovat nadbytečné zásoby. Po celém světě je zaplněno 85 % skladišť ropy.

Za posledních 40 let se nestalo, že by cena ropy klesla pod 10 dolarů za barel. Zásadním okamžikem pro ropnou krizi v této době byl 20. duben. V tento den se cena ropy dostala na neuvěřitelných -38 dolarů za barel. Koronavirus tak dokázal něco, co nezvládly předchozí finanční krize, a dokonce ani války.

I přesto, že je pravděpodobné, že se negativní cena ropy v dohledné době nezopakuje, pro řadu lidí se jedná o předzvěst dlouhodobější krize, která by mohla následovat. Předchozí čas nadměrných investic nemusí napravit nadcházející týdny ani měsíce.

Krize se týká producentů po celém světě. V Rusku zvažují spalování nepotřebné ropy. Norská společnost Equinor zkrátila své čtvrtletní dividendy o dvě třetiny. K podobným škrtům se uchýlí i největší ropné společnosti, jako jsou Exxon Mobil Corp, BP PLC a Royal Dutch Shell PLC. Předpokládají další škrty a investoři budou napjatě pozorovat, jak tyto společnosti naloží se svými dividendami.

Firma Continental Resources amerického miliardáře Harolda Hamma se rozhodla zavřít své vrty v Oklahomě a Severní Dakotě. Společnost navíc oznámil, že je možné, že se některé dodávky nedostanou k zákazníkům kvůli slabé ekonomice. Firma proto uplatnila právo o vyšší moci, což překvapilo řadu odborníků. Avšak má svou logiku. „Pokud podepisujete kontrakty založené na průměrných hodnotách za posledních sto let, nová událost takového rozsahu logicky spadá pod vyšší moc. Toto období se absolutně vymyká jakýmkoli normám,“ řekl Anas Alhajji, expert v oblasti obchodu s energiemi, pro server WeForum.

Ceny ropy začaly padat již na přelomu února a března. Tomu nepomohly ani různé neshody ropných producentů. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci nakonec uzavřeli dohodu, která snižuje produkci o 10 miliónů barelů denně. To odpovídá zhruba 10 % světové poptávky před krizí. V USA se jedná o 600 000 barelů za den, v Kanadě o 300 000 a brazilský Petrobras snižuje denní produkci o 200 000 barelů. Ázerbájdžán, který je členem širší OPEC+, nutí producenty snížit produkci vůbec poprvé ve své historii. Podle prezidenta USA, Donalda Trumpa, tyto škrty zachrání stovky tisíc pracovních míst.

Někteří členové OPEC jsou ochotni provést další průzkumy v nastalé situaci, avšak nechtějí přistoupit k dalším opatřením. Nevíme, jak moc bude poptávka po ropě poškozena. Může se stát, že i přesto, že OPEC jednotně zastaví produkci, nabídka přesto přesáhne poptávku, uvedl server WeForum.

Předpokládaný pokles poptávky pro duben činil 29 barelů denně, jak uvedla Mezinárodní energetická agentura. Spotřeba by měla opět stoupnout v květnu. Avšak podle expertů bude roční pokles v poptávce činit zhruba 12 milionů bpd. Podle nich se stále jedná o optimistické dohady.

Petr Kašík

V jedoduchosti je krása. Popularizace vědy. Sport. Knihy. Naivní tramp. Univerzita Karlova, Molekulární biologie

Související články

Napsat komentář

Back to top button
Close
Close