ROZHOVOR: Budoucnost 3D tisku je všude kolem nás, říká Zbyněk Korneta z Fit Eurazio

Poslední léta patří 3D tisku. Technologie jde mílovými kroky dopředu a jeho využití je možné napříč různými obory. České prostředí se každým rokem rozrůstá o další a další alternativy, které lze při tisku použít. Jaké jsou možnosti a kde hledat hlavní využití 3D tiskáren? Vyplatí se investovat do kvalitnějšího stroje? Na to všechno jsme se ptali Zbyňka Kornety z firmy Fit Eurazio, která je výhradním zastupitelem tiskáren UNIZ v České republice.

Proč právě UNIZ? Čím vás firma nejvíc oslovila?

Pokud jsme chtěli výjimečnou tiskárnu, byl výběr 3D tiskáren od UNIZ jasnou volbou. Tiskárna Slash Plus je do dnešního dne držitelem světového rekordu v rychlosti tisku. Další, a možná ještě zásadnější důvod výběru firmy UNIZ, je jejich přístup. Naše politika vůči zákazníkům se řídí přístupem: „Prodejem to nekončí.“ Stejný postoj má i firma UNIZ, proto je naše spolupráce na tak vysoké úrovni. Osobní vazby pak zaručují dobrou komunikaci s výrobcem.

Jaká je situace na českém trhu? Pozorujete prudký nárůst poptávky po 3D tiskárnách, nebo jsou Češi stále konzervativní a podobným nástrojům zatím nevěří?

3D tisk se všeobecně velmi rychle vyvíjí a nároky zákazníků jsou čím dál větší. Je to dané tím, že výtisky z 3D tiskárny nacházejí využití ve stále větší míře v různých odvětví průmyslu. Tento trend se Čechům nikterak nevyhnul. Naše tiskárny jsou populární zejména v dentální oblasti, ale své místo mají i v modelářském světě. Za zmínku stojí i to, že 3D tiskárny jsou také součástí vybavení na některých školách, takže je vidět, že se technologii 3D tisku věnují různé obory zejména technických škol.

V jakých oborech je to především? Jedná se spíše o pracovní doplněk jednotlivých oborů či si myslíte, že má 3D tisk budoucnost jako samostatný studijní program?

Za naše tiskárny je to zejména dentální svět, ale našli jsme zákazníky i ve strojírenství, kdy si klienti tisknou různé prototypy výrobků, kde postupně výrobek  vylepšují na základě vytištěného prototypu. Tak mají jistotu, že vše dokonale sedí, než začnou s výrobou. Tiskárny máme například na průmyslovce v Plzni, UTB ve Zlíně a také v několika zařízení, kde připravují mladou generaci na práci nejen s tiskem, ale třeba s jednoduchými frézkami. Samostatný studijní program si umím představit. 3D tisk není jen o „zmáčknutí tlačítka“, umět přemýšlet nad umístěním objektů a rozmístěním podpor. V prvé řadě je potřeba data připravit. Naučit se s různymi softwary je určitě běh na dlouhou trať. Tyto znalosti pak studenti využijí i u práce s dalšími stroji.

Jaký objev byl v posledních letech pro tisk nejdůležitější?

Objevů v 3D tisku je spousta. Od tisku kovů až po tisk domů. Nicméně za nás vidím nejvyšší přínos ve vývoji nových a nových materiálů pro různá průmyslová odvětví. Máme resiny například pro strojírensvtví, které mají vysokou odolnost. Další zajímavý materiál je resin pro šperkaře, kde je možnost vytisknout jakýkoliv šperk, udělat na něj formu a speciální resin obsahující vosk se při vysoké teplotě vytaví, takže vznikne perfektní forma pro další výrobu. Za zmínku stojí určitě i resiny se zdravotními certifikacemi, které se dají použít v chirurgii nebo jako zubní náhrady.

Pokud se bavíme o použitelných materiálech, je možné použít i železo a jiné kovy? Případně jak je takový tisk nákladný? Jaké technologie jsou zde nejpoužívanější?

Ano, dnešní technologie umí tisknout i z kovového prášku. Náklady na tisk bohužel neumím říct, protože na našich tiskárnách UNIZ Slash lze tisknout pouze z resinů (pryskyřic). Technologie u tisku kovů je spékání kovového prášku laserem. Technologie tisku z kovového prášku se označuje jako SLM – Selective Laser Melting. Pro spékání se využívá nejčastěji vláknových laserů a samotný prášek se před laserovým zpracováním předehřívá nejčastěji UV zářičem.

Zpracovávat tímto způsobem je možné celou řadu kovů, od běžné či nerezové oceli, přes hliník až po technicky mnohem náročnější titan, využívaný především v lékařských aplikacích. Titan ve formě prášku je totiž v běžném prostředí výbušný, a tak jeho zpracování probíhá ve vakuové komoře, kde je spékání prováděno proudem elektronů. Tento proces je pak označovaný jako EBM – Electron Beam Melting. Mateřská firma naší společnost – FIT AG z německého Parsbergu – je provozovatelem největší továrny na 3D tištěné produkty na světě a v jejím provozu naleznete všechny uvedené technologie a mnoho dalších, které jsme zde ani nezmiňovali.

Pokud se u technologií zdržíme, je dle mého soudu v mnoha ohledech tou nejlepší technologie DLP (angl. Digital Light Procesing). Tvoří ideální průnik mezi „hobby“ a „profi“ světem. Kam dále lze technologii posunout, případně co jí může nahradit?

Vidím to stejně. Technologie DLP je v současnosti technologie pro rychlý a precizní tisk. Přesnost tisku se vyvíjí použitým rozlišením LCD displeje. U Slash Plus je 2K LCD obrazovka, kde je přesnost 75 µm, u tiskárny Slash 2 je použitá obrazovka 4K, kde je přesnost 49 µm. Pracovní plocha 192 x 120 mm je jedna z největších v naší cenové kategorii, takže větší tisková plocha s ještě vyšším rozlišením je možný postup u DLP technologie.

Říkal jste, že jsou tiskárny využitelné zejména v dentálních laboratořích. Jak moc může 3D tisk zefektivnit práci zubního technika? Jsou použité materiály levnější?

Současné vybavení zubní laboratoře si lze jen stěží představit bez 3D tiskárny. Zubní technik potřebuje k práci nejen přesný a rychlý tisk, ale v neposlední řadě je pro něj důležitý i servis. Naší prioritou je co nejmenší zdržení na straně zákazníka, proto i v případě poruchy zajišťujeme například zapůjčení náhradní tiskárny po dobu případné opravy.
Co se týká materiálů – je velmi důležité, na co přesně je daný tisk určený. Pokud se jedná o tisk předlohy pro přípravu rovnátek je možné použít levnější typ resinu (např. zDental Sand) Nyní je k dispozici i resin zAligner, který je určený pro tisk neviditelných rovnátek, který je samozřejmě otestován a s příslušnými certifikacemi. Tento je sice cenově nákladnější, ale zase nahradí podtlakový přístroj, kterým se neviditelné rovnátka vyrábí pomocí speciální folie.

Řada zubních techniků je v praxi již desítky let. Jak náročný je pro ně přechod na 3D tisk? Vyžaduje obsluha tiskárny v těchto případech speciální školení, či jsou k dispozici detailní návody?

Práce s tiskárnou samotnou je velmi jednoduchá a intuitivní a dodávaný software je velice přehledný. V dentálním světě spolupracujeme s firmou, která je na naše stroje proškolená, takže zajišťují školení při instalaci a také technickou podporu. Technickou podporu samozřejmě zajišťujeme i z naší strany. Návod je samozřejmostí.

Jakou má standardní tiskárna životnost? Vyplatí se investovat do prvotního nákupu a spoléhat na kvalitní servis?

Životnost tiskárny velmi závisí na používání a přístupu uživatele. Nejvíce namáhaným dílem je folie nádrže na resin. V současnté době přicházíme s novinkou a to, že můžeme folii nahradit za jinou bez nutnosti zakoupit novou vaničku. Tím nejen šetříme zákazníkům peníze, ale také přispíváme k ochraně životního prostředí. Další spotřební díl je LCD obrazovka, kde je výrobcem udávaná životnost minimálně 800 hodin. Všechny náhradní díly máme skladem a jsou ihned k dodání. Takže zpět k Vaší otázce – při výběru tiskárny je určitě velice důležité vědět, na co to budu potřebovat. Pokud jsem kutil a baví mě skládat a mám čas na to řešit případně výpadky a nedokonalosti tiskárny, můžu si dovolit koupit levnou verzi bez místní podpory. V případě ale, že tiskárnu kupuji pro firmu, kde jakýkoliv výpadek znamená zdržení, pak je na místě pořídit si tiskárnu sice o něco dražší, ale se servisem i po uplynutí záruční doby.

Kde si myslíte, že leží budoucnost 3D tisku?

Budoucnost 3D tisku je všude kolem nás. Neumím si představit průmysl, kde by se 3D tisk nevyužil. Už nyní, kdy se tisknou kovové součástky, plně funkční modely a dokonce i domy, je technologie velmi vyspělá a pokroková a věřím, že další pokrok na sebe nenechá dlouho čekat.