Stavebnictví se na začátku roku dařilo. Experti však v souvislosti s koronavirem varují před prudkým pádem

Česká ekonomika je velkým procentem závislá na průmyslu. Zpráva o 0,9% poklesu průmyslové výroby je pro nás tedy špatným znamením. Tento údaj se na veřejnost dostal v únoru a už tehdy ekonomové varovali, že nás čeká recese. V březnu a dubnu byly naše výrobní závody uzavřeny a jejich výroba omezena. Předpověď ekonomů tak byla zcela správná a budoucnost může být ještě horší. Menší poptávka v automobilovém průmyslu a dalších odvětvích způsobí podle některých ekonomů pokles průmyslové výroby až o 20 procent.

Pokles poptávky v průmyslu zaznamenali ekonomové již před krizí. Podle jejich slov je však to nejhorší teprve před námi a měsíce, které jsou před námi, ukáží reálný dopad na ekonomiku. Opačný stav panuje u stavebnictví, které oproti předchozím rokům v posledních měsících rostlo. V řeči čísel se jedná o nárůst zhruba 5,4 % a zájem o byty se zvýšil dokonce o třetinu. Tak poptávka se dá zdůvodnit především teplým počasím na začátku kalendářního roku, které bylo ideální pro stavební průmysl. Předchozí roky jsme zažívali zimu plnými doušky a stavební práce pravidelně začínaly až začátkem jara. Teplá zima, která byla noční můrou vlekařům a provozovatelům lyžařských areálů, se stala důležitou pomocí pro stavební průmysl. Ten by kvůli chladnému počasí a následné epidemii koronaviru nemohl letos pořádně ani začít svoji činnost. Právě stavebnictví bylo oblastí, která pozastavila pád českého průmyslu a díky němu byl pokles z února „pouze“ 0,9 %.

Takto pozitivní čísla jsou ale na dlouhou dobu poslední. Tato statistika totiž vychází z údajů ze začátku kalendářního roku a sahají jen do února. Data z března a dalších měsíců tak budou o poznání horší a nějakou dobu bude trvat, než se situace vrátí do normálu. To může trvat pár měsíců i několik let. Konkrétní předpověď však ekonomové zatím neudělali a my tak můžeme zatím jen spekulovat. Lidé budou kvůli sníženým úrokovým sazbám stavit možná o něco více, ale kvůli epidemii koronaviru budou firmy stěhovat své zaměstnance z kanceláří na home-office. Tím klesne poptávka po velkých budovách s kancelářemi pro zaměstnance a administrativu. Developerské a stavební firmy v této oblasti pocítí výrazný propad poptávky. Zaměstnavatelé, kteří si v době karantény vyzkoušeli koordinovat své pracovníky na dálku, budou v tomto způsobu řízení s největší pravděpodobností pokračovat.

I zde ale panují obavy z budoucnosti odvětví. Pracovní síly ve stavebnictví jsou totiž z velké části zastoupeny zahraničními pracovníky. Kvůli uzavřeným hranicím může dojít k nedostatku zaměstnanců a stavební firmy nebudou schopny realizovat smluvené projekty a zakázky. I samotný stavební materiál by podle některých expertů mohl být hůře dostupný, ale to jsou zatím pouze spekulace, které nemusí odhalovat skutečnost budoucnosti. I přes zmíněné překážky se stavební průmysl podle ekonomů stane pomyslnou brzdou propadu českého průmyslu a neočekávají se u něj velké existenční problémy. Výrobní průmysl je však oblastí, která se bude v době po koronaviru restrukturalizovat. Řešením je přechod na využití moderních technologií ve výrobě, které zefektivní procesy. Bohužel už teď je téměř jasné, že v průmyslu se bude muset propouštět a řada lidí tak přijde o svoji práci. Na druhou stranu však vznikne velké množství nových pracovních pozicí, které bude potřeba obsadit.

PMI v průmyslu se kvůli koronaviru řítí dolů. Čísla ukazují tvrdou realitu, která nás podle dostupných informací čeká

PMI. Purchasing managers index. Tato zkratka se dá volně přeložit jako „index nákupních manažerů“. Jedná se o celosvětově využívaný indikátor, který označuje sentiment ekonomiky v konkrétním státu a odvětví. Je založen na sběru dat soukromého sektoru a je vyjádřen v procentech. Pokud je nad 50 %, signalizuje to zlepšení ekonomiky výrobního sektoru. V případě, že je výsledek pod 50 %, situace se zhoršuje a důvěra firem klesá.

Současná krize spojená s epidemií koronaviru už se začíná projevovat i na PMI a podle všeho nás čeká ještě další zhoršení situace. Ihned po vyhlášení nouzového stavu klesl PMI na hodnotu 41,3 a je tak nejníže od poslední velké recese. Pár procent sice na první pohled nevypadá na velkou katastrofu, ale je potřeba si uvědomit, že důvěra firem je v tento moment úplně nejnižší od doby, co se PMI měří, a to od roku 2001.

Koronavirus zasáhl ekonomicky celou řadu států a Česko není jediné, které pocítí propad průmyslu. Už teď je možné pozorovat první náznaky recese a možné příchozí krize. Rušení zakázek způsobilo propouštění zaměstnanců. To bylo podle PMI největší od roku 2009. Podle expertů se máme připravit na další propad PMI a ekonomiky obecně. První čísla napovídají, že se může opakovat situace z let 2008 a 2009. Jiní předpovídají ještě horší scénáře.